Jak Marta zkrotila draka

V pohádkách a pověstech bývá boj s draky zpravidla záležitostí mužů, zmíněná legenda je v tomto ohledu výjimkou.

Svatá Marta z Betánie byla i se svými sourozenci vyhnána z Palestiny a nový domov našla poblíž dnešní Marseille. Obyvatelé nedalekého městečka Nerluc sužoval už léta drak Tarasque, který požíral dobytek, koně i lidi, ničil pole a úrodu. Všechny pokusy jej přemoci skončily nezdarem. Bezradní Nerlučané se ve své tísni obrátili na svatou Martu s prosbou o pomoc. Světice se za drakem vypravila, na břehu Rhôny se usadila na kámen a začala zpívat. A co se nestalo? Tarasque vylezl na břeh, ulehl k nohám zpívající ženy a naslouchal jí, až usnul. V tu chvíli Marta navlékla netvorovi přes hlavu smyčku a vydala se s ním do Nerlucu. Když obyvatelé městečka uviděli světici, jak si vede Tarasqua na vodítku jako pejska, užasli. Pak v nich ale zvítězil vztek a začali po drakovi házet kamení. Jeden kámen ho zabil. Lidé obludě zkrátka nedokázali odpustit. Svatá Marta tak sice nad drakem bez užití násilí zvítězila, ale lidé jí přesto připravili trpkou porážku.

Klasickou obrázkovou knihu ilustrovala Jitka Němečková. Příběh světice, která svým zpěvem porazila draka, v sobě ukrývá mnoho významů: Otevírá stále aktuální otázku, zda násilí je vždy tou nejlepší odpovědí na násilí. Protože co když drak Tarasque ve zpěvu svaté Marty pro sebe objevil sílu dobra? Osud tří sourozenců, kteří byli vyhnáni z vlasti a vydali se na cestu, aby našli nový domov, zase rezonuje s dnešní situací běženců, kteří prchají do Evropy z válečných oblastí.